Proč je přeparoubkováno?
Jak už poznamenali jiní kolegové bloggeři, zdá se že letošní okurková sezóna je ve znamení Jirky z Lidového domu. Proč? Odpověď je nasnadě. Může za to především sám Jirka. Zručně manipuluje novináři svoláváním tiskovek, a tak si vytváří velkou medializaci své nadměrné osobnosti.
Jirka dokáže svolávat tiskovky ke všemu, co se jen šustne, zahlcuje denní tisk svými myšlenkami a nově začal i blogovat. Skoro by se až řeklo, že pro samé psaní nemůže mít na nic jiného čas. Od svého vstupu do velké politiky, myslím tím od doby kdy se stal premiérem, uběhlo necelých dva a půl roku. Za tuto dobu stačil vyrobit tolik umělých a neuvěřitelných afér jako nikdo před ním, a že zde od revoluce vládou proběhlo několik podobných "figurek". Tyto figurky ale samy upadly v zapomnění a odešly se dělat směšnými jinam. Kde je konec ministra, jehož kvalifikací pro resort bylo, že si v dětství rád hrál s vláčky, kde je konec ministra který málem dokázal sestřelit své vlastní letadlo a kde je konec ministra, který po svém neúspěšném působení v resortu řekl, že chtěl zkusit jestli na to stačí (pro neznalé pánové Dyba, Baudyš a Ruml). Další figurky na sebe nenechaly dlouho čekat, a tak to vezměme zkratkou. Směšnou figurkou se stali například pánové Špidla "zdroje jsou", upřímně křišťálový Standa, či "vejminkář" Zgarba.
Jirka vyvolává spory tam, kde žádné nejsou a za každou cenu se hrne do konfrontace a tím se stává pro okolí směšným. Stačí si vzpomenout na vyhrožování prezidentu republiky, že mu na prezidentský speciál nechá nasadit botičku, pokud nebude ve světě říkat to samé co Jirka, spor okolo návštěvy prezidenta Putina a mnoho dalších. Pokud někdo není zaslepen obdivem k osobě Jirky, pak si všímá i jiných věcí, například v době jeho premiérování telefonátů z Úřadu vlády a následné rušení televizních pořadů, odvolávání redaktorů z moderování pořadů a už vůbec nelze zapomenout na otevřené nepřátelství vůči kreslíři Štěpánu Marešovi, protože pana premiéra kreslil v pomačkaném hnědém saku.
Neustálé napadání a osočování politických oponentů bez jakéhokoli důkazu je rovněž silnou Jirkovou stránkou. Logicky uvažující člověk se pak musí zcela zákonitě jeho výpadům smát. Myslím, že mnoho lidí nezapomnělo na dobu krátce po loňských volbách. Nejen projev hodný bolševického aparátčíka, kterým ostatně v přeneseném slova smyslu Jirka byl, ale především styl vyjednávání, kdy Jirka obklopen samými zrádci a agenty-přisluhovači dával najevo, že v momentě, kdy ztratí nad sebou přísnou sebekontrolu, není v podstatě nic jiného než opravdu jen aparátčík, který se zapomněl v roce 1985.
Letošní prázdniny jsou tedy ve znamení Jirky. Zapříčinil se o to sám svoláním tiskovky k odchodu od manželky, k nové milence, k milence, která milenkou není, ke svému synu, který se potatil... Ne, opravdu mi je jedno, zda Jirka má nebo nemá milenku. Je to čistě jeho věc. Kdyby ale před půl rokem nevyčítal milenku současnému premiérovi, nestal by se teď terčem posměchu. K tomu přispěla i včerejší "událost dne", kdy byla omylem odeslána na mobily odběratelů zpravodajství iHned zpráva, že, a teď cituji, tak mne prosím neobviňujte z vulgarity, "paroubek se posral". Jirka z toho udělal aféru převelikou a redakce iHned ihned otiskla omluvu odběratelům zpráv a Jirkovi.
Kde vlastně vzal Jirka tu jistotu, že se jedná zrovna o jeho osobu? Na stránkách Ministerstva vnitra si můžete dohledat ve statistice, kolik nositelů toho kterého jména nebo příjmení je v republice. Pod příjmením Paroubek figuruje celkem 152 osob... Jirka následně vydal prohlášení ve kterém zazněla i tato z kontextu vytržená část "Musím čelit neustálému tlaku...". Češi, národ Švejků, se toho pochopitelně chytli a hned konstatovali, že pokud musí čelit takovým tlakům tak není divu, že se pos...
I na této historce lze dokumentovat, že Jirka se nedokáže povznést i nad takovou prkotinu. Většina politiků by se určitě této zprávě zasmála a nereagovala anebo by reagovala slovy, že zpráva se nezakládá na pravdě a tomu kdo jí věří, klidně ukážou své spodky. Zkrátka Jirka se o mediální rozruch stará sám svým stihomamem a touhou po popularitě.
Nesmíme však ale zapomínat, že i když má většina národa z Jirky "srandu", tak se jedná o velice nebezpečného člověka. Jeho touha po regulaci je známá, stejně jako bratříčkování s komunisty. Nutno si rovněž připomenout jeho snahu o zrušení lustračního zákona, nesouhlas se vznikem Ústavu paměti národa, a tak dále. Došlo-li by na variantu, že by Jirka vládl společně s Vojtou, mám pocit že by se pos... všichni.