Paroubkovo eso v rukávu
Esa v rukávu nosí pouze falešní hráči. Na divokém Západě byl trest mezi pistolníky pro takové hráče velmi rychlý a účinný. Doba pokročila a falešným hráčům se dnes tleská.
Jak to tak už vypadá, Jirka své eso jen tak nevytáhne. Slíbil sice, že jeho eso bude známo už v září, ale teď slibuje říjen. Má to být prý bomba, ze které se všichni posadí na zadní část těla. Kdysi v minulém století v říjnu, i když už to byl listopad, taky vybuchla pěkná "bomba", ze které se ještě dodnes mnozí nestačili zvednout.
Všichni se předhánějí v odhadech, koho má Jirka na mysli. Možní kandidáti na prezidenta zatím padají rychleji než oběti morové rány, a tak už se začínají objevovat i úplně neskutečné varianty. Podle jedné z variant by mohl být kandidátem exprezident Havel. Ten ale svou kandidaturu několikrát vyloučil s odkazem na svůj zdravotní stav. Navíc si myslím, že by v přímém souboji se současným prezidentem prohrál.
Dalším jménem, které jen lehce na okraji prošumělo, a to ještě spíše jen v diskusích, patří bývalé americké ministryni zahraničí Allbrightové. Vážně si nedokážu představit, proč by se právě ona měla vydat "zachraňovat" maličkou zemi někde v Evropě, byť v ní tkví její původ.
Dalším jménem, které padlo je Petra Buzková. Ani ta by se do toho nehrnula. Před loňskými volbami odešla z politiky a určitě se nebude chtít jen tak vracet. Navíc nestačila ani na ministerstvo školství, takže by rozhodně nemohla stačit ani na prezidentský stolec. Její místo, které ji plně vyhovovalo a na které stačila, bylo ve vedení "žvanírny", v poslanecké sněmovně.
Ze všech kandidátů tak nakonec zbývá jen Jirka Dienstbierů. Ten sám iniciativně začal objíždět republiku a jeho konání bez oficiální nominace tak dává směšnosti nový rozměr. Bývalý komunista a následný disident si je tak jist svou nominací, že si snad ani na okamžik nepřipouští možnost, že jeho jméno bylo jen pokusným balonkem.
Jirka možná nakonec místo esa vytáhne prázdnou ruku. Zatímco se ČSSD na veřejnosti tváří tajemně a sebevědomě, znajíc jméno oné bomby, esa, které jen břinkne, uvnitř se horečně hledá. Už zbývá snad jen vyslat posly do Stadic hledat muže, an úhor oře se dvěma voly. Toho pak v šat knížecí odít a povolat k vládnutí...
Když už jsou spekulace v plném proudu, tak si nikdo nevzpomněl na jedno jméno, které by bylo opravdovou bombou. Žádný vědec, žádný ekonom, žádný politik. Jméno, které by bylo sociálně demokratickou pomstou prezidentovi i premiérovi, jméno, které by dobře znělo zeleným (nevyslovuje se Klaus), jméno, které by nevadilo lidovcům vyznávajícím tradiční úlohu rodiny a které by snad nevadilo ani komunistům. To jméno zní Pavla Topolánková.