Jen málokdo neví o skvělém zviditelňujícím se hereckém výstupu Kateřiny Jacques při zadržení na prvomájové demonstraci. Její hysterické až komické pištění, když byla držena policistou za řetízek spojující pouta na jejích rukou, že jí právě ruce láme, stejně jako vzpírání se při nástupu do služebního vozu nakonec Zeleným pomohlo ke vstupu do parlamentu.

Zelení jsou značně nesourodí. Sám předseda, thymolínový Martin by se dal označit za politického turistu. Zelení jsou jeho pátou štací. Mezi vysoce postavenými členy můžeme nalézt Jihočeskou matku, kariéristy, příznivce anarchistů, bývalé Sládkovce a donedávna i bývalého disidenta, který sám sebe označoval jako trockistu.

Výtahem k moci se jim stalo "zelené náboženství" v jehož jméně jako by se zapomínalo na to, že zde žijí lidé. Jako příklad si vezměme větrné elektrárny. Náklady na pořízení jsou značné a výkon je zanedbatelný. Například 105 metrů vysoký větrník vyprodukuje pouhé 2 MW. Životnost takového větrníku je 20 let a za tuto dobu větrník ani zdaleka nepokryje náklady, které jeho stavbu provázejí.

Pro lepší ilustraci: v roce 2010 by měl být celkový výkon větrných elektráren na našem území 600 MW. V současné době je výkon všech větrných elektráren cca 50 MW. Rozšíření o 550 MW výkonu (zhruba 300 větrníků) by mělo přijít na cca 10 miliard korun, včetně nutných úprav na přenosové sioustavě. N8klady na jeden větrník by tedy dosáhly cca 33 milionů korun.

Boj Zelených ale nebere konce, a tak, protože my vždy musíme být papežštější než papež, tak bychom měli podle "profesionálních ekologů" platit za elektřinu za osm let kvůli ekologické dani až pětinásobek dnešní ceny. Zelení zároveň brojí proti uhelným elektrárnám, ale i proti zatím nejekologičtější jaderné energii. Vše by podle jejich představ měly nahradit alternativní obnovotelné zdrije. Zelení ale vůbec neberou v potaz, že právě jádro bylo v Evropě již označeno jako obnovitelný zdroj.

Co by ale Zelení neudělali pro přírodu. A tak sám předseda Martin přišel s nápadem zálohovat PET lahve. Sotva jsme se naučili chodit s PETkami ke sběrným kontejnerům (a v třídění odpadu jsme na špici Evropy) měli bychom lahve tahat zpět do obchodů. Obchodník by pak musel lahve skladovat, přijelo by pro ně další auto, které by je odvezlo na recyklaci. Náklady by byly samozřejmě vyšší než přisoučasném stavu a koho by se to dotklo je zase jen zákazník, který by musel náklady uhradit v ceně nápoje.

Aby se nám pak nestýskalo po kontejnerech, které by byly zbytečné, vyprodukovali Zelení nápad, že bychom tam měli do nového kontejneru odnášet zbytky jídla. Nedokážu si představit jakým semeništěm potkanů by takové kontejnery byly, nehledě na fakt, že by se musely v teplejších měsících vykládat denně, jinak by se kolem kontejnerů šířil nesnesitelný zápach. O dalších nákladech ani nemluvě. Zkrátka zase jeden nesmyslný nápad.

Konečně vstupem do vlády se museli Zelení vzdát těch nejnesmyslnějších nápadů, ale jak je vidět, jsou ochotni se spojit s každým jen aby prosadili svou vizi "kvalitního" života, ve kterém je člověk až poslední v řadě. Snad aby si udobřili své skalní voliče, zahájili ofenzívu proti jejich satanu, kterého v současnosti pro ně představuje prezident republiky. Právě Václav Klaus svou kritikou těchto enviromentalistů leží "ekologistům" hluboko v žaludku, a tak se Zelení spojí třeba i s ďáblem, aby se zbavili satana. Přesně to teď dělá věčně se usmívající Bursík při vyjednávání s Lidovým domem, koho nasadit jako protikandidáta v prezidentské volbě za pár měsíců.

Původně Předhozený kandidát Dienstbier byl prakticky ihned zavržen poté, co se během jednoho týdne dokázal sám zesměšnit. Další kandidát, Zieleniec nevydržel ani 24 hodin, když si spočítal, že nemá šanci. Podle posledních zpráv prý protikandidát už je, ale zatím nebude prozrazen. Inu, možná přijde i kouzelník...